travesti izmir edu.tr ilteriş karagöz

Rakovina prostaty může mít základ v mládí

Přesto, že se léčba nádorových onemocnění podstatně zefektivnila a zdokonalila, představuje pro každého vyslovení diagnosy této choroby lékařem zásadní zásah do života. Dokud jsme zdraví, nasloucháme varování vědců a lékařů o nezbytnosti prevence s neochotou a nedůvěrou. Jakmile ale lékař u nás onemocnění potvrdí, propadáme panice, snažíme se najít každou, i tu nejmenší, cestičku zpět ke zdraví. Měníme stravu, přestáváme kouřit a do písmene dodržujme zásady zdravého života. Mnohdy je ale již pozdě. Proto je lepší nezacpávat si uši a naopak aktivně se zajímat o prevenci vzniku nejčastěji se vyskytujících typů nádorových onemocnění. Dokud je čas.

Pro ženy představuje největší hrozbu rakovina prsu. Muži mají zase děs a hrůzu z rakoviny prostaty. Postihuje hned po rakovině plic nejvíce mužů. Když jsme ale mladí, bereme řeči o budoucích hrozbách na lehkou váhu. Děláme ovšem zásadní chybu. Podle nejnovějších informací organizace AICR (The American Institute for Cancer Research) můžeme ovlivnit riziko vzniku rakoviny prostaty již v období adolescence. Tím jak se chováme, jak jíme, kolik vážíme a jak jsme pohybově aktivní.

Zdá se, že rodičům přibývá další úkol. Nestačí jen dbát na to, aby děti byly čisté a upravené a nosily ze školy dobré známky. Dnešní rodiče musí přísně dbát na to, aby se hmotnost potomků příliš nezvyšovala a aby byli dostatečně pohybově aktivní. Pokud tento úkol nezvládnou, podílí se nepřímo na tom, že se u jejich synů ve vyšším věku rozvine rakovina prostaty.

Mladí lidé mají tendenci podléhat lákadlům dnešní doby, po chuti se najíst, dopřát si Coca-Colu, posedět u počítačové hry nebo před obrazovkou televizoru. Rovnováhu mezi právy a povinnostmi potomků musí během jejich vývoje hlídat rodiče. Protože mládí je snadno manipulovatelné negativními vlivy současného světa.

Zhruba 70% všech rakovin prostaty je diagnostikováno u starších mužů ve věku nad 65 let. Nemoc ale může být nastartována již v adolescenci. Podle hypotézy některých vědců se na vzniku nemoci podílí tři faktory:

  1. věk, v němž adolescent dosáhne maximální tělesnou výšku
  2. tělesná hmotnost v adolescenci
  3. nedostatek pohybové aktivity v adolescenci

Lékaři vychází z podobných výzkumů, které prokázaly, že brzké dosažení pohlavní zralosti (menarché), pohybová pasivita a nadměrné nakupení tukových zásob v adolescenci přispívají ke zvýšení rizika vzniku rakoviny prsu u žen. I toto nádorové onemocnění se v plné síle projeví až ve vyšším věku. Jeho základy však mají souvislost s průběhem adolescence.

Výzkumu, který vede Dr.White, profesorka epidemiologie na Universitě ve Washingtonu, se účastní 37.000 mužů ve věku 50–76 let. Všichni vyplnili dotazníky, v nichž uvedli svoji hmotnost a výšku během dospívání a zařadili se do některé definovaných skupin podle úrovně pohybové aktivity v mládí. Data byla shromážděna v letech 2000–2002 jako součást rozsáhlejšího výzkumu, zaměřeného na možnosti ovlivnění výskytu 4 typů rakovin u mužů a žen v oblasti Washingtonu.

Výzkum ještě není ukončen. Průběžné výsledky ale naznačují, že se vědci trefili do černého. Pokud se nakonec vztah mezi časnou pohlavní dospělostí, obezitou, nedostatkem pohybu a rakovinou prostaty potvrdí, budou lékaři moci zařadit další závažnou nemoc do skupiny poruch zdraví, kterým můžeme zabránit změnou životního stylu. Tato změna bude muset začít co nejdříve.

Léčit se nebude prášky a injekcemi. Lékem bude zdravá strava, kontrola hmotnosti a dostatek pohybu. Nejúčinnějším typem pohybové aktivity, umožňujícím citlivě kontrolovat tělesnou hmotnost, zajišťujícím vytvoření vysokého množství svalů a dosažení zdraví prospěšné kompozice těla, je cvičení ve fitcentru. Vytvoří se tak další prostor pro působení odborníků na otázky cvičení (exercise specialists). Protože dobrá rada může rozhodovat o kvalitním životě nebo předčasné smrti cvičících.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

  1. LIDEGARD, O, KROMAN, N. (2005): The Epidemiology of reast Cancer. In.: Eur Clinics Obstet Gynaecol, 1:, 24-28.
  2. McTIERMAN, A. (2004): Physical Activity After Cancer. Physiologic Outcomes. In.: Cancer Investigation, Vol. 22, No 1, 68-81.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Škodí nadváha nebo neškodí?

Když čtete články na Internetu nebo nejnovější knihy o výživě, cvičení a zdraví, dojdete brzy k závěru, že nadměrné zásoby tuku jednoznačně škodí. Jenže praxe ukazuje, že tento názor nemusí být tak jednoznačný. Je…

Více informací

Je to prosté: méně jíst a více se hýbat!

Žijeme v době, kdy větší část populace má v porovnání s předky divný problém. Mají ve svém těle nadměrné zásoby energie ve formě podkožního resp. viscerálního tuku. Jsou připraveni na několikaměsíční až…

Více informací

Při kontrole hmotnosti je důležitější změna způsobu života než dieta

Obézních ve všech průmyslově vyspělých zemích neustále přibývá a souběžně s množstvím tuku se zhoršuje i zdravotní stav populace. Náklady na léčbu nemocných se každým rokem zvyšují a to nutí politiky, lékaře…

Více informací